Největší studie svého druhu odhaluje, pro koho je cvičení skutečným klíčem k delšímu životu
- Vliv pravidelného pohybu na mozek možná překvapí i vás
- Kolik pohybu stačí pro delší život? Nové výzkumy mají jasnou odpověď
V dnešní době už asi nikdo nepochybuje o tom, že pravidelné cvičení prodlužuje život a chrání nás před řadou civilizačních onemocnění – od srdce po cukrovku. Nové vědecké poznatky ale ukazují, že účinnost pohybu se liší podle pohlaví. Někteří lidé získají maximum už s minimálním tréninkem, jiní musí dřít víc. Klíčová otázka zní: Kdo musí cvičit více, aby si snížil riziko předčasného úmrtí – ženy nebo muži?
Mimořádně rozsáhlý výzkum, publikovaný v časopise Journal of the American College of Cardiology, analyzoval data více než 412 000 dospělých ve věku 27–61 let (55 % žen) a zjistil jednoznačně: ženy získávají z pohybu větší benefity než muži.
„To, co nás opravdu zaujalo, je fakt, že každá minuta středně až intenzivní aktivity přináší ženám výraznější efekt než mužům,“ říká spoluautorka studie Martha Gulati. „Doufám, že ženy tahle informace motivuje k pravidelnému pohybu.“
Tým vedený Gulati použil údaje z amerického Národního zdravotního dotazníku (NHIS), což je jedno z největších a nejdéle běžících šetření týkající se zdraví ve Spojených státech. Výzkum pokrýval období let 1997 až 2017 a zaměřil se na typy pohybových aktivit, jejich frekvenci, intenzitu i délku. Sleduje rovněž socioekonomické a zdravotní parametry účastníků, přičemž osoby s vážnými nemocemi (např. rakovina, srdeční selhání) byly vyřazeny.
Badatelé využili i Národní registr úmrtí, aby zjistili, do jaké míry bylo cvičení spojeno s délkou života a úmrtími na kardiovaskulární nemoci. Výsledky jasně ukázaly: Pravidelně (tedy minimálně 150 minut týdně) se hýbe přibližně 32 % žen a 43 % mužů. V porovnání s inaktivními lidmi stejného pohlaví měly cvičící ženy až o 24 % nižší riziko úmrtí z jakékoliv příčiny – u mužů to bylo pouze 15 %.
Navíc výzkumníci přišli na to, že ženy dosáhly tohoto prospěchu z pohybu daleko rychleji než muži. Maximum sníženého rizika úmrtí dosáhli muži při zhruba 300 minutách aktivity týdně. U žen při velmi podobném efektu stačilo ani ne polovina – přibližně 140 minut!
Ženy, které cvičily ještě více, měly benefit vyšší, až do maxima kolem 300 minut týdně, pak už se prospěch dále nezvyšoval. Ve všech časových úrovních cvičení ženám každý odcvičený blok přinášel větší efekt než mužům.
Z hlediska silového tréninku platí, že dvě a více posilovacích jednotek týdně splňuje přibližně 20 % žen a 28 % mužů (silový trénink – například zvedání činek, ale i funkční cvičení s vlastním tělem). V průměru ženy nahlásily asi 0,85 „posilovacího“ tréninku týdně, muži kolem 1,25.
Když se však ženy věnují posilování aspoň dvakrát týdně, snižují si riziko úmrtí až o 19 % oproti těm, které necvičí nebo trénují méně často. U mužů to bylo 11 %. Efekt byl ještě silnější, pokud šlo o kardiovaskulární onemocnění.
„Nejvíc nás překvapil fakt, že ženám pravidelný silový trénink snižuje riziko úmrtí na nemoci srdce a cév až o 30 %,“ dodává Gulati. „Takovou sílu má opravdu jen málo metod.“
Je fér dodat, že studie má své limity: data o cvičení nahlásili samotní účastníci, tedy nemusela být vždy úplně přesná. Studie sledovala pouze pohyb ve volném čase – pohyb v práci nebo při domácích povinnostech se do statistik nepočítal. Zároveň zde není detailní zohlednění změn životního stylu během let nebo přehlédnutých zdravotních problémů.