Nový výzkum mění pohled na vztah mezi pohybem a psychikou. Jde o víc než jen fyzický výkon.
- Země je bombardována, ale skutečný původ je šokujícím způsobem záhadný
- Noční panorama může být krásné – ale možná ničí váš mozek víc, než si myslíte
Vědci i praktičtí lékaři u nás již roky potvrzují, že pravidelný pohyb příznivě ovlivňuje duševní zdraví. Nová studie z americké University of Georgia však do této debaty přináší zajímavý pohled: Dopady cvičení nejsou jen o spálených kaloriích nebo typickém počtu minut pohybu.
Podle vědců záleží, v jakém prostředí a za jakých okolností se cvičení odehrává – a jaké jsou vaše vnitřní motivace či kdo vás u toho doprovází. Dlouhé roky byl hlavním bodem diskuse „kolik?“ — málo se však řešilo, s kým nebo jak konkrétně aktivitu prožíváte.
Spoluautor studie Patrick O’Connor, profesor kinesiologie, upozorňuje, že výzkum v minulosti často nebral v úvahu, zda jste aktivitu sdíleli s kamarádem, nebo šlo třeba o týmovou hru. Přitom právě toto může být klíčové pro náš psychický prospěch.
Nejde jen o výkon: Role prostředí a zážitku
Četné studie, včetně těch z pražské UK či Masarykovy univerzity v Brně, dlouhodobě ukazují pozitivní vliv pohybových aktivit „pro radost“ – třeba běhání, jógy nebo cyklistiky. Jenže ne každý druh pohybu má stejný efekt a okolnosti hrají větší roli, než by se mohlo zdát. Scitech Daily ve svém souhrnu upozorňuje na tři klíčové kategorie průzkumů.
Epidemiologické výzkumy, zkoumající trendy v celých populacích, odhalily, že lidé s aktivním volným časem obvykle méně trpí depresí a úzkostmi. Ale je jasné, že fyzická práce typu úklid nebo zahradnictví v zaměstnání nemusí mít stejný přínos. Splněná povinnost není totéž jako aktivita, kterou děláte právě proto, že vás baví.
Klinické studie na dobrovolnících ukazují, že pravidelné cvičení zlepšuje psychiku hlavně u těch, kdo už s psychickými potížemi bojují. Avšak O’Connor připomíná, že celkový efekt je v mnoha studiích poměrně malý, protože se často měří na běžné, zdravé populaci, kde potenciál ke zlepšení není tak výrazný.
Kdy, kde a s kým – malé věci rozhodují
Největší prostor ke zlepšení poznání je podle vědců v bodech, které jsou často přehlíženy: s kým cvičíte, kde přesně a v jakých podmínkách. Psychickou pohodu ovlivňuje, zda jdete běhat sami do Stromovky, nebo jestli místo toho společně vyrážíte na večerní lekci do bootcampu v Karlíně. Roli hrají mezilidské vztahy, styl trenéra, ale i počasí a časové možnosti.
O’Connor popisuje například situaci: „Když jdete do práce pěšky v horku, kontext je úplně jiný, než když si jdete zaběhat pro radost.“ Stejně tak vás může ovlivnit atmosféra na skupinové lekci v Energy Studiu nebo vztah k instruktorce v tělocvičně. To všechno utváří, jak pohyb vnímáme – a co nám přináší po psychické stránce.
Závěr studie oslovené autory je jasný. Pokud chceme, aby sport pomáhal Čechům s psychickým zdravím, nestačí měřit jen délku nebo intenzitu aktivity. Je nutné víc chápat, jaký má pro vás skutečný význam, v jakém prostředí a s kým ji zažíváte. Právě tady často leží ona nečekaná síla cvičení, která má reálný dopad na naši mysl.